Bez dovolení převzato od Jiřči z Rajčete:
Je poslední den měsíce sněhu. Sníh ale není ani v nejvyšších oblastech Jihlavských vrchů. To ale nebrání těm, kterým v žilách koluje jehličí, aby vyrazili ven. Na Javořicko, na tábořiště Vlčat nás pozval kamarád Lapťa z K.O. Podběl na tradiční zimní akci. Páteční večer u venkovního krbu při kytarách a dobrém moku, se protáhl až k sobotnímu ránu. Po nabrání sil ve spacáku jsme vyrazili na Tondovu výpravu, s cílem u svaté Andulky. Nikdo nevěděl, kde to je, ale tušili jsme, že to dvacka nespraví….. Cesta pěkně ubíhá, je veselo, navštěvujeme zajímavá místa a zažíváme neméně zajímavé akce. Cíl je u kapličky a smírčího kamene s poutavou legendou. Je to ale jen polovička trasy, a tak po občerstvení obracíme k návratu. Volíme jinou cestu s kávovou přestávkou v Klátoveckém hasičském klubu. Utrmáceni se vracíme po takřka 30km na flek. Tady drží stráž Hodor, uvařil ovárek, udržoval oheň a vše vzorně připravil. Chvilku po návratu se spustil déšť, a proto dnešní session proběhne ve srubu. Hraní a zpěv střídá povídání o vojně, bloky vtipů a konzumace kolen, klobás a jiných dobrot s tradiční trampskou bowlí (mazlákem). Je to pěkný večer, po dlouhých letech se objevil Mates s bráchou. Už v poloze mrtvého střelce ještě vnímám Lapťovu píseň o lásce a stepování venkovního deště…. A pak už je nedělní ráno. Slunko se prodírá větvovým. Je co dojídat i dopíjet. Tak rozloučit a zas někdy někde………….ahój
A ještě dovětek ode mne:
I přes původní prognózy malého počtu účastníků nakonec dorazili i Vlčáci, kteří kvůli sobotnímu plesání původně nechtěli přijet. Sice dali z prochajdy jen slabý odvar, ale to nevadí. Díky všem co dorazili. Lapťa